Smart City: Co jsou to chytrá města?

Když se řekne “chytré město”, řadě z vás se možná vybaví futuristické záběry ze sci-fi filmů, plné létajících vozidel, nezvykle vyhlížejících budov a infrastruktury, která je vzájemně propojena technologiemi, které dnešní svět ještě ani nezná. Současná praxe je ale ve skutečnosti o poznání jednodušší a překvapivě dosažitelnější. Co jsou to chytrá města či obce a jakým způsobem lze tohoto označení dosáhnout?

Oficiální definice termínu “chytré město” zatím neexistuje, obecně se ale za chytré město (“smart city”) pokládá oblast, kde se digitální, informační a komunikační technologie podílejí na zvýšení kvality života. Může se jednat o nové a obnovitelné zdroje, cesty ke snížení spotřeby energie, ekologicky šetrná technologická řešení, ale také optimalizaci dopravy nebo sdílení dat a sítí pro veřejné účely. “Chytrost” města se může projevit v řadě oblastí - ekonomice, technologii, dopravě, řízení a komunikaci, nebo třeba vzdělávání. Společným jmenovatelem chytrých měst by měla být také všeobecná dostupnost služeb a jiných elementů, a to pro všechny obyvatele včetně seniorů, rodičů v domácnosti, živnostníků nebo třeba tělesně handicapovaných. Jednou z nejvýznamnějších složek je digitalizace. 

TIP: Přečtěte si také článek Rušení meteorologických radarů 5GHz RLAN

Větší efektivita a dostupnost

Použití nových technologií optimalizuje veřejné a sociální služby a zajišťuje jejich větší efektivitu a dostupnost. Pomáhá vytvářet otevřenější a kvalifikovanější společnost a především zlepšit kvalitu života. Místní politici a úředníci by měli mít za cíl usnadnit interakci široké veřejnosti s vládou a o zlepšení a zjednodušení administrativních postupů. Podporovat a rozvíjet elektronické správní služby, tak, aby lidé mohli komunikovat a vyřizovat své záležitosti rychle, pružně a efektivně.

Digitalizace na úrovni obcí a měst nemůže dosáhnout plnohodnotného pokroku bez digitalizace na úrovni státu, přesto i v této oblasti existuje řada možností ke zlepšení. Může se jednat o digitální vývěsky, propracovaný informační systém pro obyvatele, kdy je místní rozhlas nahrazen mailingem či automatickými SMS zprávami, nebo třeba lepší možnost vzdálené komunikace a zařizování nejrůznějších záležitostí, pro které není nezbytně nutná přítomnost občana v dané instituci. Od chvíle, kdy bylo jako jedno z práv definováno právo člověka na přístup k internetu, vzrůstají také aktivity měst a obcí v oblasti veřejného připojení k internetu, a to i toho bezplatného. Řada obcí nabízí veřejné bezplatné hotspoty, tato aktivita je podporována například iniciativou Evropské komise WiFi4EU. Chytré město však neznamená vybavit městský mobiliář předraženými “WiFi” lavičkami. Znamená zpřístupnit elektronické služby a připojení k nim na místech, kde byste to očekávali. Na úřadech, v nemocnicích a poliklinikách, v místech rekreace a odpočinku. 

Spolu s tím, jak vzrůstá mobilita obyvatel, se diskutovaným aspektem chytrých měst stává také doprava. Ta by měla ideálně být jednoduchá, rychlá, a co nejméně zatěžovat jak návštěvníky a  obyvatele, tak i životní prostředí. V rámci chytrých měst tak dochází k budování cyklostezek, navrhování co nejbezpečnějších dopravních systémů, ještě lepšímu propojení s infrastrukturou infrastrukturou informačních a komunikačních technologií a otevřených dat, ale také k propagaci a zlepšování možností cestování veřejnou dopravou a dalších alternativ. I v rámci budování dopravních systémů je nepostradatelné připojení k internetu, které může zajistit chytré a rychlé sdílení informací o dopravě, inteligentní řízení dopravy, parkování, světelné signalizace, komunikaci v rámci složek IZS, ale třeba také příslušné administrativy. 

USA a skandinávské země mají prim

Kolébkou konceptů chytrých měst se staly Spojené státy a některé skandinávské země, prvky smart cities lze ale nalézt také u nás. Na některých místech v Ostravě lze nalézt například takzvané chytré zastávky s digitálními informačními tabulemi, ve vozech MHD jsou (stejně jako v řadě jiných českých měst a obcí) instalovány terminály pro bezkontaktní platby. Ve Zlíně byl implementován systém obousměrné on-line komunikace mezi řadičem světelné signalizace a vozidlem MHD, který prokazatelně zefektivnil provoz městské dopravy, pro Prahu byl v roce 2017 společností Deloitte Česká republika vypracován materiál s názvem Koncepce Smart Prague do roku 2030. Koncept pokrývá několik oblastí od mobilitu přes chytré budovy až po bezodpadové město a datovou oblast, agendu konceptu koordinuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Ne vždy se ale snaha o budování městských smart prvků setká s příznivým výsledkem. Příkladem mohou být například projekty chytrých laviček se solárními panely, USB porty a Wi-Fi signálem na několika místech v Praze - lavičky zčásti nefungují a netěší se příliš efektivnímu využívání. S jistými problémy se potýkaly i chytré lampy, které měly disponovat funkcí regulace intenzity svitu, senzory předávajícími informace o intenzitě provozu či počasí a znečištění vzduchu a dalšími funkcemi. Kromě lidského faktoru v podobě nepříliš ukázněných jedinců, kteří mají tendence zmíněné prvky ničit, bývá překážkou k vybudování skutečně chytrých měst byrokracie či nepřehlednost v různých vypsaných soutěžích, projektech a tendrech, kdy často dochází k zavádění drahých a neefektivních řešení. 

Koncept chytrého města ale rozhodně není přes veškeré komplikace něčím nerealizovatelným, jeho myšlenka je skutečně dobrá, a pokud se ho chopí ti správní lidé, bude přínosem pro všechny.

Komentář Jakuba Rejzka, kandidáta do Středočeského krajského zastupitele.

www.jakubrejzek.cz

Které technologie či řešení podle vás budou v příštích letech pro smart cities klíčové?

Smart Cities je hodně široký pojem, do kterého se dá nabalit každé přání vizionáře. Když se začal termín Chytré město objevovat, spojoval se s velkým nadšením, co všechno bude díky chytré koncepci možné. Od automatického řízení aut po nabíjecí „smart“ lavičky s WiFi připojením, odpadkové koše, které si sami zavolají svozovou službu. Ve skutečnosti je Smart řešení především pojmenování směru přirozeného vývoje. Musíme se naučit používat široké možnosti, které sebou přináší dnešní vyspělá elektronika a digitalizace. A to především proto, aby nám sloužila. Sloužit nám bude, pokud Smart řešení ušetří čas a peníze, přinese potřebný uživatelský komfort.

Technika musí sloužit lidem, nikdy to nesmí být naopak. Technicky dnes není problém pro města či obce vybudovat parkovací systém, který nám v reálném čase bude zobrazovat volná parkovací místa ve sledovaném místě. Běžně platíme za parkování mobilem třeba v Praze, ale zobrazit obsazenost parkovišť přímo v mobilu aplikace nedokáže. Při přejezdu do Kolína je nám pražská aplikace k ničemu, potřebujeme kolínskou. To není příliš chytré řešení, že? Co takhle jednotnou aplikaci pro celý kraj, s informacemi o dopravě a parkovacích kapacitách? Nebylo by to více smart?

Komunikace se státem? Žádný problém

Stejně tak není žádný problém vyřídit většinu komunikace se státem a obcemi přes aplikaci v mobilu. Když umí banky ověřit identitu majitele účtu a povolí mu převést na ulici obrovské sumy peněz, proč bych nemohl mobilem nahlásit ztrátu dokladu a požádat o duplikát? Komfort a úspora. O to jde. Infrastruktura. Sledování provozu na příjezdových komunikacích a vyhodnocování obsazenosti parkovišť, to už je dávno vyřešené. Umíme i automaticky vyhodnocovat hustotu provozu na příjezdových komunikacích, propojovat data z dopravy a vyhodnocovat je, máme k dispozici širokou škálu možností. Abychom to všechno mohli používat, potřebujeme mnohem hustší infrastrukturu optických kabelů. 5G sítě budou rozvoji Smart konceptů velmi pomáhat, ale bez zahuštění optické sítě nebudeme schopní docílit vysoké propustnosti na bezdrátových řešeních 5G.

Města a obce se bojí dělat politiku, která je dovede ke kompletní připravenosti pro Smart řešení. Investice obcí musí vždy doprovázet i studie, kde všude má být připravená chránička pro zafouknutí optického vlákna. Neprovádí se koordinace projektů s poskytovateli elektronických komunikací, a ani města ještě do smart budoucnosti příliš nehledí. Často mi přístup některých obcí připomíná developery bytových projektů. I u milionových nemovitostí chybí v parkovacích boxech jejich garáží zásuvky vhodné pro nabíjení elektromobilů. Dodatečná montáž je drahá, pracná a složitá. Jaká je pak motivace používat ve velkých městech elektromobil, když jej nemůže obyvatel domu nabíjet? Bez komplexního přístupu založeného na zdravém rozumu budeme o Smart cities ještě dlouho jenom mluvit. Politické vedení krajů, měst a obcí musí být mnohem odvážnější a myslet dále, nežli ke konci volebního období.

Dále pokračujte článkem Jak připojit malou obec vzdálenou od optických tras.

Aktualizace 15.3.2024