Úskalí výstavby optických sítí v ČR

Nikdo nepochybuje, že se připojení k internetu stalo základním pilířem pro ekonomický a společenský rozvoj každodenní společnosti. Výstavba digitálních sítí je však v porovnáním s ostatními základními sítěmi, jako je elektřina, vodovody či kanalizace, ponechána na financování soukromými firmami. To je jistě správně, ale přináší to nevýhody pro obce či části obcí, ve kterých není vysoká koncentrace obyvatel. 

Základní infrastruktura internetu je založená na optických vláknech, která mají být přednostně ukládané do země. Každá infrastruktura, dokonce i bezdrátová, je založená na investicích do optického vlákna. Optika je základní technologií pro šíření internetu, protože přivádí páteřní a přípojné trasy z datových center do měst a městeček. Dá se tvrdit, že každá obec v České republice, ve které žije více než 2000 obyvatel, má kvalitní připojení na optické sítě. Teprve další, lokální distribuce se dělí mezi kabelové a bezdrátové technologie.

Výstavba sítí je drahá

Popravdě není moc velký rozdíl v ceně výkopu pro energetická vedení a pro optické připojení budov. Přesto jde pro investory o úplně jiný příběh. Energetičtí distributoři mají totiž ze zákona právo na zaručenou návratnost investic, kterou jim dává Energetický regulační úřad v regulované složce nákladů na energie. Nejsou také omezení obchodním úspěchem, síť energetiků využívá každá nemovitost, která je v daném území dostupná. Návratnost investice do telekomunikačních sítí vychází čistě z komerčních předpokladů – i dobře nastavená investice má předpoklady připojit pouze 30 % domácností v oblasti. Pojďme spočítat, jaká je přibližně cena za pokrytí modelové obce.

TIP: Protože jsou dokonce i lokality, kde je to takřka nemožné, můžete se setkat i se satelitním internetem. Mrkněte na článek Evropský Starlink.

Stavební práce: samotný výkop je hluboký od 60 do 120 centimetrů, podle hloubky uložení kabelové chráničky je třeba upravit šířku výkopu. Zemina z výkopu se většinou ukládá zpátky, kabelové lože je tlustá vrstva písku. Cena výkopu se dramaticky liší podle plochy, do které je kabel ukládán. Nejčastěji musí stavebník při výstavbě narušit zpevněný povrch chodníku nebo jiné komunikace. Cena za metr takové ukládky je od 400 do 1200 korun za metr. V ceně je započítaný náklad na projektování, koordinaci s ostatními sítěmi. V místech, kde není možné povrch narušit, lze používat protlak strojem. Telekomunikační kabel nesmí být z bezpečnostních a technických důvodů příliš blízko ostatním inženýrským sítím, takže v případě „obsazenosti“ je třeba přijímat, a tím i platit, další opatření – jako jsou například betonová koryta či jiné krytí. Další složku ceny tvoří vnitřní instalace v domech. V rodinných domech většinou hradí část nákladů majitel domu. U bytových domů je nutné připočítat desetitisícové náklady na výstavbu vnitřních rozvodů.

Každý stavebník, který ukládá svoji síť do cizího pozemku, si musí „koupit“ právo pozemek využívat. Jde o formu věcného břemene, které se říká služebnost. Výše ceny za služebnost se liší podle místa uložení, v každém případě se pohybujeme v řádech stokorun za metr. Potřebuje-li do cesty vložit rádiový spoj s vysokou kapacitou, u velké části takových zařízení je nutné hradit státu licenční poplatky za využití. Jedná se o vyšší jednotky tisíc měsíčně.

Zákony, předpisy, normy

Samotný rádiový spoj s vysokou kapacitou, poskytující možnost přenášet gigabitové rychlosti, stojí mezi sto a dvě stě tisíci korunami. Instalace optických kabelů a zařízení vyžaduje dodržování stavebních předpisů a získání stavebních povolení. Problémem může být například nutnost výkopů na veřejných prostranstvích a komunikacích, což vyžaduje souhlas města či obce a dodatečné úpravy infrastruktury. Stavebník musí stavbu plánovat v rámci legislativy a řídit se Stavební zákonem, Zákonem o územním plánování a stavebním řádu, Zákonem o elektronických komunikací, Zákonem o ochraně přírody a krajiny a Zákonem o ochraně veřejného zdraví. Kromě těchto zákonů musí stavebník dodržovat i další nařízení, normy a místní stavební předpisy stanovené konkrétními obcemi, kraji nebo regiony. V souladu s platnými právními předpisy musí stavebník zajistit splnění technických standardů, dodržování bezpečnostních předpisů.

GPON investice až v řádu milionů korun

Distribuční body sítě a uliční kabinety vypadají jako nenápadné technologické krabice, případně mohou být zapuštěné do země. Slouží jako místa, ze kterých se zafukují do chrániček samotné optické kabely. V distribučních bodech sítě umisťují operátoři aktivní technologie, které „tvoří“ světelné signály laserovými moduly. Cena za jednu centrální jednotku GPON, pasivní optické sítě, je někde okolo sto tisíc korun. Na jeden modul GPON lze rozumně připojit maximálně 128 zákazníků. Vybavení centrálního bodu technologií pro 500 domácností je na úrovni milionu korun.

Z výše uvedeného vyplývá jasný závěr. Pro rozumnou návratnost investice se optickou kabelovou síť vyplatí budovat pouze v místech, ve kterých můžete připojovat vyšší stovky domácností. V závislosti na ceně a obchodním úspěchu prodeje se s ekonomickou návratností pohybujeme na úrovni deseti let. Delší doba návratnosti investice je prováděná spíše výjimečně, nejčastěji ve spojení s nějakou jinou investiční akcí. Největší bariérou výstavby plně optických sítí v malých obcích, či ve čtvrtích rodinných domů, je cena. Proto je třeba spoléhat i na bezdrátové technologie, které se však technologicky velmi rozvíjí.

Aktualizace 15.4.2024